promořit se
[promořɪt se]
(3. j., 3. mn. -ří se, rozk. -ř se, čin. -řil se, podst. jm. -ření (se))
sloveso dokonavé
(kdo se promoří {čím})
přijít do styku s choroboplodnými zárodky a vytvořit si proti nim protilátky:
promořit se viry
Obyvatelstvo se promořilo při epidemii.
Většina dětí se promoří ještě před nástupem do školy.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[promořɪt se]
(3. j., 3. mn. -ří se, rozk. -ř se, čin. -řil se, podst. jm. -ření (se))
sloveso dokonavé
(kdo se promoří {čím})
přijít do styku s choroboplodnými zárodky a vytvořit si proti nim protilátky:
promořit se viry
Obyvatelstvo se promořilo při epidemii.
Většina dětí se promoří ještě před nástupem do školy.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)